moje staré teze

Při dnešním shromáždění, na kterém se představili dva kandidáti na rektora, Jiří Kotalík a Jiří Příhoda, jsem přirozeně nemohl opomenout, že se klidně mohlo stát, že bych tam byl býval seděl taky. Na každou otázku jsem si podvědomě odpovídal s nimi; párkrát jsem dokonce musel uznat, že v tom hypotetickém srovnání měl jeden nebo druhý kandidát připravenou lepší odpověď, než bych asi měl já. Jenže já bych si přál – abych skutečně neměl čeho litovat – aby měli lepší odpovědi vždycky.

A taky jsem nemohl nepocítit deja vu. Před čtyřmi lety jsem se v obdobné situaci sám nacházel. Tenkrát jsem akademické obci předložil dva dokumety popisující můj program a mou vizi. Jeden obsahoval pár bodů, aby se dal přečíst jedním vrzem a odpovídal na to, proč chci, resp. nechci, být rektorem. Druhým byly o něco zevrubnější teze.

Možná může být v těchto dnech zajímavé oba texty připomenout. Když jsem do nich po té době znovu nahlédl, zjistil jsem, že bych je (bohužel) až na pár detailů nemusel měnit…

Vložím je pro zajímavost sem, napřed teze a za ně ten kratší text:

programové teze

AVU se musí znovu stát významnou veřejnou kulturní institucí

  • škola potřebuje nacházet způsoby, kterými bude připomínat svoji jedinečnost široké i odborné veřejnosti
  • nepřehlédnutelná a robustní přítomnost školy v prostoru internetu; nelze dále odkládat vznik portálu AVU, který poskytne uživatelům prostředí, do něhož se budou chtít vracet — to předpokládá důkladné, provázané, ale přehledné informace o možnostech studia a o současnosti i historii školy, společně s důrazem na vizuální stránku (osobní i ateliérové galerie), a na otázky, které jsou ve vzduchu (oborová a tématická diskuzní fóra)
  • propagace děl i akcí studentů a pedagogů je v zájmu AVU, a škola by jí měla věnovat přiměřenou část svých dokumentačních a publikačních možností
  • využití odborného potenciálu akademických pracovníků: pořádání veřejných profesorských přednášek, pokračování v tradici sympozií spojených s publikacemi, poradenská činnost, proaktivní přístup k médiím, vnášení témat, zprostředkování vztahu k současnému umění
  • přizvání veřejnosti k aktivitám, které škola provozuje nebo může provozovat: celoživotní vzdělávání, večerní kreslení, grafické techniky, letní akademie, dny otevřených dveří, doprovodné akce ke školním výstavám; orientovat se i na seniory ("akademie třetího věku")
  • zainteresování odborné veřejnosti: přizvání mimoškolních kurátorů k akcím, při nichž se seznámí s prací studentů (příklad: vytvoření vlastního výběru do virtuální galerie AVU), k účasti při výuce nebo ve školních grémiích
  • výraznější otevření se mezinárodnímu prostředí: příprava dvojjazyčné výuky, zahraniční hostující profesoři; a naopak mobilita našich pedagogů — zahraniční zkušenost by se měla po návratu vždy zhodnotit ve formě prezentace pro kolegy
  • účastnit se debat o vysokém (uměleckém) školství v ČR a Evropě, najít způsob oslovení středních uměleckých škol, z nichž pochází většina uchazečů o studium na AVU
  • posilování (zpětné) vazby na vlastní absolventy, vytvořit a udržovat "alumni club", klub absolventů AVU, prezentovat naše absolventy na webu AVU, provést výzkum uplatnění absolventů, a také toho, jak zpětně vnímají svou Alma Mater

bez fungující komunikace ve škole nelze čekat změnu k lepšímu

  • vedení školy musí normálně komunikovat s akademickou obcí: zveřejňovat své záměry a vyhodnocovat připomínky, rozhodovat a vyhodnocovat svá rozhodnutí
  • informační systém zajistí převážnou část studijní agendy, přijímacího řízení, zpřístupní informace o přednáškách, umožní publikovat dokumenty, vypracovat rozvrh ve vztahu k učebnám atd., dovolí oslovit akademickou obec a umožní vyřizování agendy i vzájemnou komunikaci mezi jednotlivými pracovišti či orgány AVU, shromáždí data pro evaluaci; bude funkčně provázán s portálem AVU i ekonomickým informačním systémem Magion
  • elektronická komunikace ovšem nemá za účel nahradit osobní kontakt; je potřeba mít se kde potkávat, vytvářet příležitosti k výměně názorů i ke společné zábavě, posilovat vědomí sounáležitosti k akademii
  • zprůchodnění informací musí proběhnout na všech úrovních (nebudu je zde vypočítávat) a ve všech směrech; účelem komunikace je snížit byrokratickou zátěž, ne ji zvyšovat; nejde o bezúčelné formální vykazování, ale o synergetické spojení společných sil
  • iracionální obavy z evropských norem, z kreditního systému či hodnocení kvality jsou projevem nedostatečného sebevědomí; budeme tomu čelit analýzou a širokou debatou
  • velmi důležitá je těsná spolupráce se senátem, díky jeho zastupitelské, kontrolní a zákonodárné roli

výuka: AVU nemůže být "lehká škola"

  • současný stav — kdy je škola naladěná na obdobu toho, co se ve vědě nazývá základní výzkum, a kdy vzájemná rozdílnost ateliérů přispívá k pluralitě — je podstatnou charakteristikou AVU, a měl by proto být za všech okolností zachován a kultivován
  • škola by pro studenta měla být vzrušujícím dobrodružstvím ducha, pedagogové by měli v první řadě předávat své zaujetí a nadšení pro daný obor, ročníkové komise musí být pro studenta zážitkem ze setkání se s podnětnými názory a náročnými měřítky, a absolvent by měl odcházet s pocitem, že prošel nesnadnou zkouškou, která mu však nyní umožní skutečné rozvinutí toho, co za něj nikdo jiný nevytvoří
  • je potřeba hledat rovnováhu mezi "producentským" přístupem k výtvarné činnosti studentů, a mezi potřebou víceméně nerušené práce
  • zaměřit pozornost na doktorandské studium, jehož náplň zůstává poněkud rozpačitá; rozšířit prezenční doktorandské studium pro všechny obory
  • škola musí podporovat odborný růst pedagogů, nejen v jazykové přípravě a v používání informačních technologií, ale hlavně v jejich vlastní odbornosti
  • nezajímá mě, jsou-li kolegové ve sboru staří nebo mladí, směrodatný je pro mě vklad, který od konkrétní osoby škola získává

realizace cílů — přestat točit klikou a nahodit řemen

  • AVU je silná "strojovna", má kvalitní lidi i prostředky, ale dojíždí na to, že páky a převody nejsou propojené — a taky schází pevná ruka, která by některé části stroje prostě spustila
  • postavení rektora je v našem prostředí hodně vnímáno přes jeho dekorativní, reprezentační roli; to nám teď moc nepomůže, spíše potřebujeme, aby byl iniciátorem, koordinátorem, manažerem, platným členem týmu
  • přijali jsme za standard, že se na škole nic moc neděje, to je vlastně skoro ideální stav..., až na to, že s takovou budeme brzo muset opustit naši oblíbenou představu o akademii jako elitní škole
  • něco funguje, protože je dobře nastavený systém, něco zase proto, že přes špatný systém na tom lidé obětavě a úspěšně pracují — je potřeba pečovat o obojí, o vyladění systému pomocí změn ve struktuře, i o ocenění osobních schopností a iniciativy
  • je nutné vnést pořádek do legislativy AVU, vyjasnit náplň práce zaměstnanců, přizpůsobit strukturu školy novým podmínkám
  • nevyhneme se tomu, aby se určitým způsobem propojila činnost katedry, digilabu (nebo i správy sítě), fotografa, galerie AVU, knihovny a archívu — vedle skutečnosti, že každý z těchto subjektů má svou vlastní specifickou činnost, je jim společná potřeba digitalizovat/publikovat/archivovat textová a obrazová data
  • strukturální změny mohou být žádoucí i v oblasti informačních technologií a public relation, vyřešen by měl být způsob půjčování přístrojů; financování ateliérů obohatit o transparentní systém interních grantů
  • finanční motivace se prakticky nepoužívá (aspoň pokud vím :o)); a pokud nemůžeme libovolně zvyšovat platy, musíme hledat další způsoby, jak kolegy stimulovat; a přirozeně je potřeba ocenit, pokud se pedagog či jiný zaměstnanec úspěšně a nad svoje pracovní povinnosti angažuje ve prospěch školy; přitom dnes, pokud někdo dostane odměnu, tak se to on ani jeho kolegové ani nemusí dovědět...
  • valná část bodů mého programu zde nezaznívá poprvé, byla už dříve různě diskutována, vesměs vedením i přijata, třeba v Dlouhodobém záměru; co se nekoná, je pouze vůle k realizaci; například je každému zřejmá potřeba přebudovat knihovnu ve snadno použitelný nástroj vzdělání — neprosadila se však ani tak jednoduchá věc, jako je rozšíření otevíracích hodin knihovny
  • pro takovýto aktivní program potřebuji výrazný mandát; bez vytrvalé podpory a spolupráce nelze vizi aktivní školy uskutečnit

ekonomické aj. parametry jsou veledůležité, ale nakonec jde stejně o něco tak prostého a neuchopitelného, jako je atmosféra!

  • ta se projevuje často ve zdánlivě nepodstatných detailech — vzpomínám například, jak rektor Knížák usiloval o zřetelné oddělení těch několika málo slavnostních školních příležitosti, od běžných, pracovních — a dávám mu za pravdu
  • všemožně podporovat šetření, recyklaci a odporovat provizorizmu i rozhazovačnosti
  • budu usilovat o zachování korektního akademického stylu jednání, podporovat co nejširší škálu názorů, ale bránit jejich polarizaci do ideologických táborů
  • proto svou kampaň neorientuji konfrontačně (a věřím, že mě to ani okolnosti nedonutí změnit); nevystupuji vůči osobě stávajícího rektora — kterého si osobně velmi vážím — ale vůči neblahým tendencím v nastavení školy

Vladimír Kokolia
v Praze 14. října 2005

A tady je druhý text:

proč nechci být rektorem

  • sežere to čas pro malování, pro rodinu i pro školní ateliér
  • rektorství je po všech stránkách nevděčná práce, divím se, že to někdo chce vůbec dělat
  • realizace mého programu vyžaduje koordinované úsilí mnoha lidí; doposud jsem musel většinou spoléhat jen sám na sebe
  • můj program není populistický, dal by se shrnout pod klasickou větu: neptejte se, co může udělat Akademie pro vás, ptejte se, co můžete udělat pro Akademii
  • dovedu si dokonce představit určité klady, které současná ospalá a zapomenutá Akademie může mít
  • nikdy nebylo mým snem stát se rektorem, nechci se vyskytovat v povýšené roli nad ostatními kolegy
  • nerad reprezentuji, nechce se mi na sebe ani navlíkat rektorský hábit...

proč přesto kandiduji na rektora

  • protože mě silně zneklidňuje všeobecný úpadek komunikace na škole
  • protože mi je protivná atmosféra bohorovné pasivity, která se v posledních letech usadila na AVU
  • protože mohu říct, že školu znám, znám její silná místa, a dovedu si představit, jakými způsoby realizovat její potenciál
  • protože vnímám jedinečnou roli AVU i v širším kontextu akademického prostředí, které jsem poznal při práci v předsednictvu Rady vysokých škol, při působení v umělecké radě FAMU, FaVU a při zahraničních stážích
  • protože mám vizi Akademie jako výjimečné, náročné školy, otevřené evropským standardům a uchovávající si svoje nejlepší tradice
  • protože jsem připravený nést odpovědnost a pracovní zátěž, která k realizaci mého programu bude nutná; umím se přizpůsobit velikosti úkolu, jak mohou dosvědčit ti, kdo mě zvolili do funkce předsedy senátu
  • protože věřím, že dokážu sestavit tým, který bude zapálený, kompetentní, výkonný a komunikativní
  • protože si myslím, že důvodem existence školy jsou v první řadě studenti, a až potom pedagogové a ostatní zaměstnanci, a že se toto vědomí musí promítat ve všech rozhodnutích
  • protože nerozděluji lidi: nejsem typický zástupce jakéhokoli názorového křídla, které se na AVU vyskytují; mám rovnocenné pochopení pro nová média jako pro klasické obory
  • protože jsem zjistil, že věci nemohu k lepšímu změnit, když budu jako řadový kolega usilovně, dlouhodobě, a navíc dobrovolně pracovat na řešení (jako to bylo třeba v případě informačního systému AVU) — v určité chvíli je potřeba jasné rozhodnutí
  • nehlásám revoluci, na to nejsem dost naivní — myslím si, že škola má vynikající základ v lidech i v infrastruktuře — není potřeba ji převracet vzhůru nohama, ale VYLADIT!
  • protože už jen samotnou kandidaturou, bez ohledu na výsledek, mohu akademické obci připomenout témata, která jsou pro přítomnost a budoucnost AVU životodárná