střešní okna v ateliéru

napsal Karel Pivoňka:

Stávající funkce střešních oken je zhruba takováto: o otevírání a zavírání oken rozhoduje termostat, který je nastavený na určitou hraniční teplotu, např. 25 °C (ovládání je nahoře u stropu) - pokud je teplota vzduchu vyšší, okno se otevírá (hlučně a dlouho), pokud nižší, okno se zavírá (hlučně a dlouho). Takový program dobře slouží při velmi studeném nebo při velmi teplém počasí, kdy jsou okna stále zavřená nebo stále otevřená: zlým pánem se ovšem stává při teplotách kolem nastavené hraniční teploty (dejme tomu při 24-26 °C). Stačí, aby zašlo slunce, nebo zafoukal vítr, takže se teplota změní o půl stupně a zařízení je rázem v chodu - při oblačném a větrném počasí se potom může stát a nezřídka děje, že se okna otevírají a zavírají téměř nepřetržitě celý den a týden. Uživatele ateliéru to jednak ruší při práci a jednak nemají kontrolu nad klimatizací.

NAVRHOVANÉ ŘEŠENÍ: do prvního patra ateliéru (případně také do přízemí) bude instalováno manuální ovládání střešních oken - něco na způsob obyčejného vypínače světla (chci li otevřít - zapnu, chci li zavřít - vypnu). Automat bude mít přednost pouze v těchto případech: okna se ihned zavřou a) pokud přijde déšť (kroupy, povodeň, uragán, atp.), b) když skončí pracovní doba (tj. na noc - z důvodu bezpečnosti), je otázkou, jak s má automat chovat ve dnech, kdy má být škola prázdná (o víkendech, o svátcích, o prázdninách). Ve všech ostatních případech bude věc otevírání a zavírání oken na potřebách a rozvaze přítomných obyvatel ateliéru.