grafika 2 druhá grafika

Podporuju knihovnu na Letné. Protože věřím, že tam bude možné se probírat knihami a časopisy i dopoledne, odpoledne aspoň do šesti a v pátek.

To je vzrušující představa, o takovém servisu si necháváme na AVU jen zdát. Co má paměť sahá, akademická obec se periodicky probouzí a požaduje rozšíření otevírací doby, rektoři pokaždé přislíbí nápravu a pak se vše vrátí k normálu. Vlastně nenormálu. Trvá to už dost dlouho, mezitím se část paměti lidstva stačila přestěhovat na internet. Fyzická knihovna při ruce přesto zůstává skvělou věcí – pokud ovšem není fyzicky zamčená za dveřmi.

Knihovna AVU existuje však i na internetu, na adrese http://tinlib.avu.cz. V katalogu najdeme asi 1033 knih – což někomu možná přijde i celkem dost – ale zde http://tinlib.avu.cz/tw.cgi?……
se můžete podívat, že od prvního ledna 2004 se jich až do dneška (stav k začátku ledna) zdigitalizovalo třináct. To tedy není dost, zvláště když je digitalizace fondu prohlašována za jeden z důvodů nemožnosti rozšíření pracovní doby. (A když nahlédnete do minulých výročních zpráv o činnosti AVU, dočtete se fiktivní údaj, že do katalogu přibývá do 1000 knih ročně… Rok 2005: „V knihovně za plného provozu probíhá revize metodou de visu, v návaznosti na ní pak retrokonverze relevantní části knihovního fondu do T-Series (do 1000 knih ročně).“)

Můžu to ale vůbec kritizovat? Do knihovny prakticky nechodím, a když tam přijdu, dostane se mi vstřícného přijetí. (Preissovu Panorámu manýrismu se sice posledně vyhledat nepodařilo, ačkoli stoprocentně tahle knížka kdysi v knihovně byla – ale to je zase jiný problém: mizející položky…)

Vlastně si nemám co stěžovat. Například informování o novinkách. Mluvím o něm už aspoň pět let – jenže za tu dobu jsem přece mohl sám navrhnout Tomášovi Perglerovi ať posílá zprávy o přírustcích Blance Čermákové, a ta by to rozesílala mailem nebo to dala na stránky. Co je jednoduššího. Je fakt, že jsem to neudělal, ovšem neudělal to ani nikdo jiný – a já, abych učinil pro věc aspoň něco, začal jsem psát tento blog. V každém případě, když už se v knihovně investuje do nákupu řádově půl milionu ročně a pořídí se obvykle kolem tří set knih, strašně rád bych ty přírustky sledoval, přetahoval se o ně s jinými zájemci a přirozeně taky pomáhal šířit vědění v nich nahuštěné.

Knihovny obecně se nacházejí ve fázi předefinování v živá střediska uchovávající informační zdroje nejrůznějšího typu odpovídající rozvoji informační společnosti. Nikdo nezpochybňuje jejich důležitost. Ale právě proto by si knihovna zasloužila větší pozornost a podporu vedení školy. Prioritou musí být optimální využití jejích fondů, a nepřekvapí, že to je v souladu s knihovnickými dokumenty z posledních let, například s usnesením vlády o Koncepci rozvoje knihoven z roku 2004. Knihovna AVU zasluhuje systémovou úvahu i z toho důvodu, že knihy se nenacházejí jen v ní samotné. Restaurátoři mají svou, zdá se pečlivě vedenou knihovnu, avšak nevypadá to, že by sdíleli společný katalog. Výzkumná pracoviště investovala do knih, ale nemáme šanci (kromě nenápadné návštěvy :o) se dovědět do jakých. Hodnotné knížky má katedra. Taktéž některé ateliéry si nashromáždily menší či větší oborovou knihovničku, někdy namíchanou s knížkami ve vlastnictví pedagogů, jako je to třeba u nás.

Nevím, jak se knihy na AVU inventarizují; doufám, že jsou považovány za něco jiného, než jen za nějaký spotřební materiál, který se může za pár let zrecyklovat. Knížka má jak víme ještě jinou, než čistě účetní hodnotu – dá vám znalosti, a ty můžou nabýt za určitých okolností klíčovou důležitost. Jen je potřeba se k jejich zdroji dostat – a na AVU se k němu nedostanete, protože prostě nikdo neví, co kde je.

Ach ne, nechci VVP a dalším jejich knihy brát, přesto by myslím knihovna AVU měla tyto fondy registrovat – ale já vím, vznikne tím milión problémů, když by se měly současně splňovat všechny možné knihovnické náležitosti.

Splnit je nejspíš nepodaří nikdy, přesto: abychom se na pár kliknutí dověděli, že se někde ve vlastnictví školy nachází nějaká krásná kniha, kterou by nám kolegové na půl dne k nahlédnutí laskavě půjčili, to přece není přehnané očekávání.