kanibalizace pojmů

Nerozlučné dvojice pojmů, nemyslitelné jeden bez druhého, se od určitého poměru začnou vylučovat.

Třeba světlo a barva: jedno je natolik výrazem druhého, že můžeme snadno přehlédnout mez, za níž se světlo projevuje jedině na úkor barvy anebo barva na úkor světla.

Obojí mít nemůžeme, musíme se rozhodnout.

Mimochodem, malíři rádi mluví o barvě, a pak se rozhodnou pro světlo.

Malířské pojmy mají smysl snad jedině v takových dvojicích (nebo i trojicích!): modelace a objem, textura a modelace,světlo a tvar, rukopis a tvar, detail a celek, objem a prostor…