výstavy v Praze 2

Výstava představuje lidové obřady a slavnosti Mexika, ve kterých se odráží lidové náboženství spojující křesťanské prvky s domorodými předkřesťanskými. Jak se slaví v Mexiku? Tak to máte šanci zjistit až do začátku března v Náprstkově muzeu.

Zaměřuje se na obřady, které se konají v podzimních a zimních měsících a jsou spojeny s náboženskými svátky, jako jsou Dušičky, Vánoce , Tři králové. Vrcholí karnevalovými maskami (Masopust). Tyto obřady, které se vztahují ke křesťanskému církevnímu roku, jsou na výstavě zároveň srovnány s našimi obdobnými i rozdílnými lidovými obřady probíhajícími ve stejném období.

Jeden z akcentů je položen na mexické Dušičky, svátek zemřelých. Ten je v mexickém pojetí velkou celospolečenskou událostí s podtextem veselé oslavy života. Prostřednictvím sbírkových předmětů NM – Náprstkova muzea i Národopisného oddělení NM – Historického muzea je poukázáno na rozdílné i shodné momenty lidové mexické a české obřadnosti a ukázat, že Mexiko je nám přes velkou vzdálenost a veškerou exotičnost v řadě ohledů blízké.

3.11.2011 – 4.3.2012
Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur
Betlémské nám. 1, Praha 1

České muzeum hudby připravilo malou výstavku o odkazu známého meziválečného skladatele Jaroslava Ježka k 70. výročí jeho předčasné smrti.
Vystaveny budou osobní předměty, dosud nezveřejněné fotografie z Ježkovy pozůstalosti a dokumentace o jeho ohlasu ve světě.

V lednu si připomínáme 70 let od smrti slavného hudebního skladatele.

13.1.2012 – 12.3.2012
České muzeum hudby
Karmelitská 2/4, Praha 1

Jindřich Mošna, jeden z nejlépe hodnocených herců své doby, byl přes velmi malou postavu (měřil pouhých 155 cm) mimořádně fyzicky vybaven pro akrobacii a náročné komediantské výstupy na jevišti.

Přestože tedy vynikal hlavně v komediích, na jevišti Národního divadla prokázal i talent pro interpretaci rolí vážných. Ve “Zlaté kapličce” působil dlouhých 28 let.

Během své kariéry ztvárnil okolo dvou set předevších menších rolí. Hrál ale i Harpagona v Moliérově Lakomci, starého Dubského v Stroupežnického Našich furiantech nebo mladistvého Jiříka v Tylově Jiříkově vidění.

V Offenbachově operetě Princezna Trebizondská, rotoval třemi talíři naráz a uváděl publikum v úžas.

Na výstavě v Muzeu české loutky a cirkusu návštěvníci uvidí předměty z pozůstalosti tohoto umělce; fotografie, plakáty, knihy, články, texty hereckých výstupů i osobní památky. Ve sbírkách Národního muzea se zachovaly i součásti hercovy garderoby.

výstava o umělci, který byl sice malý vzrůstem, ale velký talentem
2.2.2012 – 17.6.2012
Muzeum české loutky a cirkusu
Velké náměstí 43, 383 01 Prachatice

Výstava připomíná 185. výročí narození slavného pražského vlastence, politika a mecenáše – Vojty Náprstka prostřednictvím představení jeho přátel, často známých a vlivných představitelů veřejného života.
Netradičně jsou tyto osobnosti představeny také pomocí smutečního oznámení, které lze brát jako pramen s vypovídací hodnotou, protože často informuje o životě a aktivitách zesnulého. Sbírky Náprstkova muzea evidují více jak tisíc oznámení a tiskovin spojených s pohřebnictvím a dokumentuje tak mimo jiné i vývoj těchto materiálů od počátku 19. století do současnosti.

Vojta Náprstek zaujímá v českém pohřebnictví významné místo.Jako propagátor nových myšlenek se zajímal i o kremace a shromažďoval tiskoviny k tomuto tématu. Byl první, kdo podával v pražském zastupitelstvu návrhy na zřízení krematoria, což bylo zamítnuto a jako příznivec kremace byl také prvním Čechem, který byl zpopelněn v Německu, protože v Rakousku Uhersku byl tento způsob nepovolen. Pro konzervativní kruhy byl proto jeho pohřeb senzací spojenou s nechutnými mediálními útoky na pozůstalé.

Po dlouhé době budou moci návštěvníci spatřit také umělecky ztvárněné urny s popelem manželů Náprstkových, kteří si přáli, stejně jako někteří jejich přátelé, zůstat i po smrti v muzeu. Vystaveny budou i unikátní dobové fotografie z pohřbů slavných i méně slavných lidí 19. století, kdy byla účast na pohřbu politickou manifestací. Poprvé bude vystavena i Náprstkova posmrtná maska od Josefa Myslbeka, smuteční stuhy z věnců a mnohé další kuriozity spojené s posledními věcmi přátel Náprstkova muzea.

13.10.2011 – 4.3.2012
Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, přednáškový sál
Betlémské nám. 1, Praha 1

Ve dnech od 2.2. 2012 do 29.2.2012 se uskuteční fotografická výstava fotografa Jan Foltána pod názvem Maroko – Brána západu, a to ve výstavní síni Mánes. Fotografie Jana Foltána jsou sdělením, jak vidí svět kolem sebe, i způsobem, jak může pomáhat tam, kde je to potřeba.
Zakoupením vstupenky nebo fotografie přispějete na Kliniku dětské hematologie a onkologie 2. LF a FN Motol.

Výstava Maroko – Brána západu

V prvé části výstavy představí své tradiční fotografie, které jsou zaměřeny především na lidské tváře, portréty a dále na přírodu a abstrakta. Druhá část fotografií bude představení snímků z dětského utečeneckého tábora UNHCR v Rabatu. Třetí část fotografií bude představení tvůrčí fotografické činnosti dětí z Klinice dětské hematologie a onkologie FN v Motole, které jsou vedeny Klubem interaktivního domu, o. p. s., který dlouhodobě pomáhá právě těmto dětem.

Klub interaktivního domu vytvořil fotografický projekt Světlo mého života, který dává možnost nemocným dětem rozptýlit se a naučit se základům fotografie. Co je ale mnohem důležitější, dává jim prostor vyjádřit vlastní pocity, které zachycují svými fotoaparáty. Děti sdělují ostatním svůj pohled na svět kolem sebe, na svůj prostor kolem nich. Vzniklé fotografie nemají smysl pouze pro pacienty, ale pro všechny, kteří se chtějí podívat na svět jinýma očima – a především očima dětí, které prožívají složité životní období. Záštitu nad tímto projektem převzal významný český fotograf Jindřich Štreit. Děti na této výstavě předvedou své fotografie, které vznikly během jejich pobytu na dětské klinice.

Výstava Maroko – brána západu se koná pod osobní záštitou hejtmana Středočeského kraje a Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Patronaci nad touto výstavou přijaly významné osobnosti v oblasti kultury a umění – fotograf prof. Jindřich Štreit, spisovatel a cestovatel Josef Formánek a herec Miroslav Donutil.

Výtěžek z výstavy bude předán Klinice dětské hematologie a onkologie FN v Motole, se kterou Jan Foltán spolupracuje již pátým rokem. Přednostou této významné kliniky je vědec a lékař prof. MUDr. Jan Starý, DrCs.

Po uvedení v Mánesu se výstava představí v pěti středočeských galeriích – v Příbrami, Berouně, Kladně, Kutné Hoře a v Jílovém u Prahy.

Výstavu podpořilo několik firem a společností bez nároku na honorář, čímž byla i z jejich strany vyjádřena solidarita a plná podpora akce.

Fotografování je pro Jana Foltána něco, čím může sdělovat, jak vidí svět kolem sebe a na druhé straně je to způsob, jak může pomáhat tam, kde je to potřeba.
Jan Foltán vystavoval fotografie z cest po USA (2007), Indonésii (2008), Africe (Namibie, Zimbabwe, Botswana, 2009) a Jižní Indii (2010). Současná kolekce pochází z měsíční cesty po Maroku v roce 2011, kdy také strávil několik dní v táboře UNHCR v Rabatu.
Více informací o Janu Foltánovi na www.janfoltan.cz

2.2.2012 – 29.2.2012
Výstavní síň Mánes
Masarykovo nábřeží 250, Praha 1

39 Kč za vstupenku na veletrh FOR WOOD 2012. Spousta inspirace na největším setkání srubařů a roubenkářů v Česku.
Hlavním tématem masivní dřevostavby – sruby, roubenky a vrstvené masivní dřevo. Vstupenka k zakoupení na webu Slevomat.cz.

Posloucháte-li raději datla než vrtačku v panelu, s chutí byste vyměnili sousedovu činčilu za veverku a místo dopravní zácpy vám v hlavě vrtá červotoč, nenechte si ujít veletrh FOR WOOD 2012 zaměřený na české srubaře a roubenkáře!

Využijte dnešní nabídku a pořiďte si zvýhodněnou vstupenku na letňanské výstaviště, které ve dnech 8. – 11. 2. 2012 hostí veletrh, jehož hlavním tématem jsou pro letošní rok masivní dřevostavby – sruby, roubenky a vrstvené masivní dřevo (CLT).

Veletrh FOR WOOD 2012 se již sedm let zabývá prezentací dřevostaveb a využití dřeva pro stavbu. Přijďte načerpat inspiraci pro své dřevěné obydlí, které už stojí, nebo jej máte teprve na papíře, či dokonce jen v hlavě.

PVA Letňany
Beranových 667, Praha 9-Letňany
www.for-wood.cz

Výstava obrazů Jana Híska, nazvaná příznačně Noční jezdec, je shrnutím jeho malířské tvorby za posledních přibližně sedm let.

Autor patří k ojedinělým, výrazně nečasovým autorům. Jeho tvorba se odvíjí po vlastní linii prakticky nezávislé na dobových trendech, směrech, diskusích, má vlastní dynamiku, tempo, témata i čtení. Veřejnosti jsou nejznámější jeho minuciózní grafiky, mezzotinty, ilustrující různé texty, ale vydávané i jako samostatné soubory či jednotlivé edice. Nejvlastnější jádro jeho práce však tvoří obrazy, které se jen sporadicky dostávají na veřejnost.
Pro Híska je specifický až ornamentální způsob rozvíjení tématu v neohraničeném prostoru, kdy logiku viditelného dává co nejvíc do služeb neviditelného, přesněji viditelného ponejvíce jen vnitřním zrakem. Témata jsou často propojena s odkazy a konotacemi na široké spektrum obrazových i myšlenkových proudů z různých period dějin výtvarného umění. Výstava, i přes zdánlivě nevelký rozsah, představuje ve vystavených 33 obrazech zásadní průřez Hískovou tvorbou, je to reprezentativní přehled myšlení a tvorby jednoho z mimořádných českých malířů současnosti.

1. 12. 2011 – 26. 2. 2012
malá galerie Galerie Rudolfinum
Alšovo nábřeží 12, 110 01 Praha 1

Otevírací doba:
úterý-středa, pátek-neděle: od 10 do 18 hodin
čtvrtek: od 10 do 20 hodin

Dne 9. února 2012 bude na Staroměstské radnici v Praze zahájena výstava Jiný vzduch – zavři oči a otevři okno (1990–2011), která shrnuje uplynulé dvacetiletí činnosti Skupiny česko-slovenských surrealistů a jejich spolutvůrců ze zahraničí. Jde o největší kolektivní výstavu současného surrealismu za posledních dvacet let, a to i v mezinárodním měřítku.
Projekt Jiný vzduch navazuje na úspěšnou retrospektivu Třetí Archa (1970–1991) z roku 1992.

Jiný vzduch

Jako hosté se na výstavě Jiný vzduch podílejí též současní surrealisté z Francie, Británie, Švédska, Rumunska, Řecka a USA.
Expozice je rozdělena do čtyř tematických okruhů, pojmenovaných symbolicky podle svých magických znamení: OBJEKT – MAGNET – PRAMEN – BLESK.
Součástí výstavy, která zahrne na 400 obrazů, kreseb, fotografií a objektů, budou též interaktivní prezentace, komentované prohlídky a promítání filmů, a to jak přímo na Staroměstské radnici, tak v pražském kině PONREPO.

K výstavě vyjde katalog Jiný vzduch ve dvou jazykových verzích (česky a anglicky) a dokumentární film Jiný vzduch, který v současné době natáčí režisérka Gabriela Zadražilová.

10.02. – 04. 04. 2012
Staroměstská radnice v Praze
Pořadatelé výstavy: Art Movement a Analogon
Partneři výstavy: Městská část Praha 1, Magistrát hlavního města Prahy, Solidní jistota a Prague Towers

Výstava Kukuřice – dar nového světa je věnována kukuřici – jedné z nejvýznamnějších pěstovaných plodin světa, jejíž význam i u nás v posledních letech roste. Je zaměřena nejen na její pěstování, hospodářský význam a další zajímavosti, které se týkají této plodiny, ale její velká část je věnována i původu, historii a úloze kukuřice v životě mnoha indiánských kmenů. Autorská výstava Národního zemědělského muzea o fenoménu plodiny kukuřice.

Kukuřice je návštěvníkům přiblížena nejen jako důležitá hospodářská plodina a zdroj obživy pro mnohá etnika na vícero kontinentech, ale i jako náboženský symbol mnohých kultur a rostlina, jež má své místo také v lidovém léčitelství.

Výstava je doplněna dobovými i současnými fotografiemi, ukázkami produktů a potravin, statistickými údaji, rozmanitým zemědělským nářadím, modely zemědělských strojů a staveb. Nechybí ani předměty, které byly v minulosti součástí běžného života některých kmenů amerických indiánů.

Pro dětské návštěvníky je připraven bohatý doprovodný program, prezentující ukázky výroby panenek a ozdob z kukuřičného šustí a popcornu, výrobu indiánských čelenek a malování indiánských mandal. Děti a mládež se na výstavě mohou zabavit formou vyplňováním pracovních listů, poznáváním různých hospodářských plodin i vytvářením mozaiky z kukuřičných zrn.

K výstavě bude vydán katalog a 6. června 2012 v 17 hod. se uskuteční i tématická přednáška v rámci přednáškového cyklu NZM Praha pro veřejnost.

20.01. – 29.07. 2012
www.nzm.cz
Národní zemědělské muzeum
Kostelní 44, 170 00 Praha 7

Výstava Rudá muzea se bude zabývat vlivem komunistického režimu a ideologie na československá muzea v letech 1948–1989. Ukáže také jejich proměnu v období komunismu a to, jak ideologicky působila na veřejnost.

Výstava bude rozdělena na čtyři základní části. V úvodní se bude zabývat obecným vývojem československých muzeí a jejich vztahem ke společnosti v letech 1948–1989. Ve druhé části bude věnována pozornost základním symbolům a rituálům, jako např. slibům pionýrů a odměňování zasloužilých pracovníků, které měly v muzeích své pevné místo.

Základním způsobem, jak muzea působila na veřejnost, byly výstavy a expozice, kterým je věnována další část výstavy. V rámci dějin českých zemí a Československa komunistický režim vybíral některé události, kterými opodstatňoval svoji existenci. Jako příklady desinterpretace dějin v konkrétních výstavách poslouží pět historických událostí (husitství, VŘSR, Mnichov, Slovenské národní povstání a únorový převrat).

Vedle krátkodobých výstav na veřejnost působily i stálé expozice, které se lišily podle toho, v jakém typu muzeí se nacházely. Poslední část výstavy pak bude věnována činnosti muzeí před rokem 1989.

Všechna témata budou doplněna sbírkovými předměty, které ilustrují jednotlivé výstavy a typy expozic a muzeí. Za zmínku stojí např. generálská uniforma Klementa Gottwalda a dvě skříňky, které osobně vyrobil, portrét Klementa Gottwalda od Jana Čumpelíka, předměty z redakce novin Svoboda, které používal Antonín Zápotocký, zlaté hodinky Josefa Hybše, osobní předměty Zdeňka Fierlingera. Nebudou chybět ani architektonické modely výstav o VŘSR a únorech 1948, předměty k dělnickému hnutí apod.

8.12.2011 – 1.4.2012
Národní památník na Vítkově
U Památníku 1900, Praha 3

Jako volné pokračování cyklu Česká móda, realizovaného Uměleckoprůmyslovým museem v letech 1989—2007, představuje současná výstava na souboru osmdesáti oděvů vzestup a úpadek pražských módních salonů v období let 1900—1948. Ukázky tvorby třiceti pěti závodů, mezi nimiž jsou nejluxusnější podniky jako Rosenbaum, Podolská, Roubíčková, Bárta, ale i střední a malé firmy, dokládají, že vyhlášená pražská elegance vznikala spojením tradice dokonalého řemeslného zpracování a úzkého kontaktu s aktuálními francouzskými módními trendy a podněty krejčovství anglického, které byly přizpůsobovány místnímu vkusu a životnímu stylu.

Vzhledem k časovému rozsahu a počtu exponátů je výstava rozdělena na dvě části: první část Pražské módní salony 1900—1918 je umístěna v hlavní vitríně v sálu Příběh vlákna ve stálé expozici UPM, druhá část Pražské módní salony 1918—1948 se představuje ve výstavním sále.

Součástí výstavy je aktivní program pro návštěvníky.

15.12.2011 – 29.4.2012
Uměleckoprůmyslové muzeum
Výstavní sál a sál Příběh vlákna ve stálé expozici UPM
ulice 17. listopadu 2, Praha 1

Krása a rozmanitost motýlích křídel fascinuje lidi odnepaměti. Motýli se stali symbolem křehkosti a zranitelnosti, ale i volnosti a přírodní harmonie. Inspirují umělce a jsou předmětem vědeckých výzkumů.
Výstava v nové budově Národního muzea vás přenese do rozmanitého světa motýlů, který vás okouzlí nejen pestrostí barev. Seznámíte se se životem motýlů a jejich rolí ve vývoji ekosystémů.

Z výstavy si však návštěvník neodnese jen fakta. Každý si bude moci prohlédnout výtvarná díla a dokonalé autentické vědecké ilustrace, poslechnout ukázky hudební tvorby rozmanitých žánrů nebo přečíst poetické verše inspirované motýly. Chybět nebudou ani technologické novinky související s těmito zástupci hmyzí říše.

Výstava se zaměří i na problémy vymírání motýlích společenstev a ochranu motýlů.

Pro nejmenší návštěvníky je připraven tematický dětský koutek.

5.8.2011 – 1.5.2012
výstava pro velký zájem prodloužena do 1. května 2012
Nová budova Národního muzea
Vinohradská 1, Praha 1

Ponořte se do světa filmových kostýmů! Nahlédněte do zákulisí kostýmní výpravy! Největší půjčovna filmových kostýmů ve střední Evropě se na Vás těší každou první sobotu v měsíci.

Zmeškali jste prosincovou mikulášskou prohlídku kostýmního Fundusu a nechce se Vám čekat celý rok na další? Chtěli byste se po Vánocích na chvíli vrátit do světa pohádek? Pro velký úspěch budou i lednové prohlídky filmových kostýmů zaměřené na pohádky s „čertovskou“ tematikou. Již v sobotu 7. ledna 2012 se tak můžete těšit na krásné kostýmy, které navrhl Josef Lada pro Hrátky s čertem, na Lucifery z novějších pohádek Z pekla štěstí a Peklo s princeznou či na originální kostýmy z kultovního snímku S čerty nejsou žerty.

Děti se ve společnosti Sněhurky vydají po stopách neposedného skřítka Barrandováčka a zatoulaných trpaslíků, pokusí se najít kouzelnou buřinku pana Tau a poznají, kde se češou princezny.

I když jsou tentokrát prohlídky zaměřené na pohádky, tak zdaleka nejsou určeny pouze dětem. Na své si u nás přijdou všichni filmový fanoušci, kteří tu mají možnost zblízka si prohlédnout dochované originály ze známých filmů a dozvědět se to nejzajímavější ze zákulisí kostýmní výpravy.

Ve spolupráci s firmou Fotolab je připraveno také oblíbené focení v historických kostýmech. Pro velký úspěch se i tentokrát prohlídek zúčastní dámy a kavalíři ze skupiny historického šermu Alotrium.

Prohlídky se i v roce 2012 konají pravidelně vždy každou první sobotu v měsíci.

7.1.2012 – 1.12.2012 : 10:00 – 16:00
Barrandov Studio a.s.
www.barrandov.cz
Kříženeckého nám 322/5, Praha 5

Dospělí: 120 Kč
Děti/důchodci – 80 Kč
Rodinné vstupné: 300 Kč
rezervace: prohlidky@barrandov.cz

149 Kč za výlet PRO DVA do Peru nebo Švýcarska. Poutavá výstava a přednáška známé cestovatelky a fotografky Hany Růžičkové.
Jedna z nejnověji objevených maleb na známé peruánské planině Nazca vědce doslova šokovala. Na obrazci velkém několik kilometrů se totiž objevila typická švýcarská kráva i se zvoncem kolem krku.

Vstupné pro 2 osoby na přednášku (cca 1,5 hod) a fotografickou výstavu o Peru

Povídačkám věřit nemusíte, raději si přijďte poslechnout zajímavé povídaní s cestovatel­kou a fotografkou, která kromě jiných zemí navštívila právě i Švýcarsko a Peru.

Jeden voucher platí jako vstupné pro 2 osoby na vybranou přednášku + výstavu NEBO jako vstupné pro 1 osobu na obě přednášky + výstavu.

Termíny přednášek:

• Pátek 3. 2. 2012 – Švýcarsko od 18:00, Peru od 20:30
• Sobota 18. 2. 2012 – Švýcarsko od 14:00, Peru od 16:30
• Středa 29. 2. 2012 – Peru od 18:00, Švýcarsko od 20:30

Přednášky a výstava probíhají v čajovně Šamanka (dříve Metamorfóza: www.cajovna-metamorfoza.cz) v centru Prahy. Čajovna nabízí skvělé čaje, kávy, čokolády, ale i víno nebo něco na zub. Návštěvníci přednášek budou mít na objednávku 30% slevu.

Letošní rok je významně spojen s připomínkou počátků Národního zemědělského muzea.
Malá putovní výstavka, kterou letos najdou návštěvníci muzea na každé jeho pobočce, je malým nahlédnutím do jeho bohaté historie, která se datuje už od roku 1891.

Výstava 120 let Národního zemědělského muzea je z technických důvodů dočasně uzavřena.

Budova Československého zemědělského muzea v zahradě Kinskýchv Praze na Smíchově, 1925 Stavba budovy Zemědělského muzea v Praze na Letné, 1938 -1939

Příběh Národního zemědělského muzea je příběhem české společnosti 19. a 20. století. Vzniká – tak jako řada dalších muzeí – v r. 1891 snahou nadšených amatérů zachovat pro budoucnost výsledky jejich práce. Dobrou příležitostí pro ně v tom roce byla Jubilejní českoslovanská výstava v Praze. Ale teprve v r. 1918 se zemědělské muzeum osamostatňuje a vzhledem ke svému zaměření získává pro něj ve 20. a 30. letech minulého století celorepublikové renomé a všestrannou podporu, která vrcholí vybudováním reprezentační a na svou dobu velmi moderní budovy v Praze na Letné. V sousedství Národního technického muzea vzniká nový funkcionalistický objekt projektovaný architektem Milanem Babuškou.

Muzeum svým záběrem v té době pokrývá území celého státu, ve všech regionech. Mělo svá reprezentační sídla skoro ve všech větších městech Československa a na konci 30. let minulého století začalo stavět pobočku i na Zakarpatské Ukrajině, v Mukačevě. Nacistická okupace zasadila muzeu první velkou ránu: přišlo o všechny mimopražské pobočky, pražskou budovu, v řadě případů i o sbírky.

I když byla pražská budova Spolku přátel NZM v r. 1945 vrácena, zabavena mu byla o pět let později, pro změnu komunistickým režimem. A tak od roku 1950 muzeum se svými sbírkami putovalo po různých českých hradech a zámcích a povědomí o něm, v době „první“ republiky tak silné, se vytrácí. A když se muzeum do své budovy v hlavním městě v r. 1994 vrátilo, našlo ji poznamenanou řadou nesmyslných přestaveb.

Návrat k původnímu účelu a podobě celého muzea bude trvat ještě velmi dlouho. Nejde jen o kompletaci všech sbírek a dalších muzejních fondů, ale i o modernizaci a rekonstrukci jeho objektů. Ale protože muzeum chce navázat na bývalou slávu, práci jeho zakladatelů, být moderním a přitažlivými místem poznání, je postupně realizován projekt, který by měl o jeho a zemědělské historii, současnosti i budoucnosti v českých zemích, povědět co nejvíce těm, kteří jej navštíví, ale nejen jim.

To vše připomíná a chce svým návštěvníkům, široké odborné i laické veřejnosti, sdělit malá výstava připravená ke 120 letům existence Národního zemědělského muzea. Vedle textů a dalších dokumentů představuje i unikátní dobové fotografie. V pražském ústředí NZM (Kostelní 44, Praha 7 – Letná) ji můžete vidět až do konce tohoto roku ve stálé expozici Jede traktor.

17.1.2012 – 15.4.2012
www.nzm.cz
Národní zemědělské muzeum
Kostelní 44, Praha 7

otevřeno: 09:00 – 17:00

Současná mediální realita se vyznačuje snadnou dostupností obrazů zachycujcích války a etnické konflikty probíhající kdekoli na světě. Dobrým příkladem tohoto jevu jsou záběry z Izraele a Okupovaných území, které běžný obyvatel „Západu“ zná i přes to, že nikdy nenavštívil Blízký východ.

Výstava Middle East Europe v DOXu prezentuje díla evropských umělců reagující na blízkovýchodní konflikt v přímé konfrontaci s pracemi jejich palestinských a izraelských kolegů. Zároveň projekt demonstruje historickou i současnou provázanost Evropy a Blízkého východu. Mnozí umělci nalézají kořeny dnešního problému v evropském antisemitismu, který vedl k exodu Židů do Palestiny. Jiní sledují napětí mezi kulturami v dnešní Evropě a ukazují, jak tenká je hranice mezi strachem, náboženskou či rasovou nesnášenlivostí a fyzickým násilím, ať už se jedná o současné projevy nenávisti k Židům nebo o strach z Islámu. Jedním z klíčových témat výstavy je srovnání děl vycházejících z přímé zkušenosti s těmi, které čerpají inspiraci z mediálního zobrazení konfliktu. Na obecnější úrovni může tato výstava mapující izraelsko-palestinský konflikt prostřednictvím uměleckých výpovědí sloužit jako modelová studie fungování politického umění obecně. V tomto kontextu se nabízejí následující otázky: Jak lze komentovat problémy, s nimiž umělec nemá osobní zkušenost? Jak se mění přijetí díla, když je přemístěno ze země svého původu do místa, jímž se zabývá, a jak se tímto přesunem změní jeho význam? Je fundamentální rozdíl mezi uměním a aktivismem? Má toto umění vliv na události, které popisuje? A koho to vůbec zajímá?

Součástí projektu bude doprovodný program filmových projekcí Příliš blízký východ a konference, na níž vystoupí palestinští, izraelští a evropští umělci, společně s mírovými aktivisty a odborníky na blízkovýchodní kontext. Záměrem konference je kriticky vyhodnotit způsoby, jimiž mediální obrazy konfliktu tvarují jeho „podstatu“ a ukázat možné dopady umění, zabývajícího se touto problematikou.

Kurátorky výstavy: Tamary Moyzes, Zuzana Štefková

Vystavující umělci:
Anisa Ashkar (PS), Nasrin Abu Baker (PS), Yael Bartana (IL), Emad Bornat (PS), Noam Braslavsky (IL), Noam Darom (IL), Christoph Draeger (CH), Radovan Čerevka (SK), Ronen Eidelman (IL), Róza El-Hassan (HU), Fawzy Emrany (PS), Hanna Farah – Kufr Birim (PS)& Hila Lulu Lin (IL), Františka & Tim Gillman (CZ/USA), Hagar Goren (IL), Raafat Hattab (PS), Ihab Jadallah (PS), Khaled Jarrar (PS), Cheb Kammerer & Sharon Horodi (DE/IL), Wolfram P. Kastner (DE), Michelle & Nicolas (CZ), Milan Kohout (CZ), Milan Kozelka (CZ), Radim Labuda (SK), Jumana Manna (PS), Shahar Marcus (IL), Volker März (DE), Miklós Mécs (HU), Avi Mograbi (IL), Tamara Moyzes (SK), Damir Nikšić (BiH), Tamar Paikes (IL), Public Movement (IL), Itamar Rose& Yossi Atia (IL), Yonatan Shapira (IL)& Ewa Jasiewicz (PL), Joanna Rajkowska (PL), Ruti Sela& Maayan Amir (IL), Ivan Vosecký (CZ), Shlomi Yaffe (IL).

26.01. – 20. 04. 2012
DOX – Centrum současného umění
Poupětova 1, Praha 7
www.doxprague.org

Po 10.00 – 18.00
Út zavřeno
St–Pá 11.00 – 19.00
So–Ne 10.00 – 18.00

Výběr nejkvalitnějších ikon z období 15.−19. století, pocházejících z regionu Plovdiv a jižní Bulharsko poprvé v České republice.
Výstava, na které je představeno přes 80 vzácných exponátů, uvádí nejlepší ukázky ikon ze sbírkového fondu Městské galerie výtvarného umění v Plovdivu a Plovdivské svaté metropolie. Zastoupeny jsou bulharské ikonografické školy různých historických období, jejichž známí i neznámí mistři přispěli k rozvoji východního pravoslavného křesťanského umění plovdivské oblasti, jižního Bulharska a severního Bulharska od konce 15. století do konce 19. století.

Nejstarší exponáty pocházejí z 15. století. Jde o epochu posledního rozkvětu byzantského umění, nebývalého tvůrčího rozvoje v oblasti architektury, malby, ikonografie, miniatur a užitého umění. Mistři tohoto období oživili ortodoxní umění antickými prvky – proto znalci charakterizují umění pozdní Byzantské říše, vyznačující se typickým uměleckým stylem, jako „renesanci Paleologů“.

Nejranějšími a nejcennějšími reprezentativními díly uvedenými na výstavě jsou Ježíš Kristus Pantokrator , Sv. Bohorodice Hodigitria a ikona patronů plovdivského chrámu Sv. Konstantin a Sv. Helena, datovaná koncem 15. – začátku 16. století. K nim patří také ikona z konce 16. století Sv. Jiří, korunovaný, na trůnu původem z Plovdivu.

Šestnácté století oživilo v balkánském ortodoxním umění klasické vývojové linie. Obzvláště silný vliv měli představitelé krétské školy, kteří pracovali na zakázku pro velké kláštery a biskupská centra ortodoxní církve – Theofan Krétský, Zorzis, Antoniu, atd.

Během 17. století a v první polovině 18. šířily kláštery z athonské Svaté Hory, střediska ortodoxního křesťanského umění, na Balkánském poloostrově nový výtvarný styl a Athonské ateliéry se staly výtvarnou „akademií”, která diktovala pravidla a podle které se řídili všichni balkánští malíři. Sedmnácté století je na výstavě zastoupeno řadou ikon z míst, jako jsou Plovdiv, Rakitovo, Asenovgrad, Gomi Voden a další obce v jižním Bulharsku .

Nejreprezentativnějšími a nejpopulárnějšími se koncem 18. století a začátkem 19. století staly výtvarné školy samokovská, trjavenská, banská a odrinská. Na výstavě jsou představena díla mistrů těchto škol, jako byli Christo Dimitrov a jeho synové Zacharij Zograf a Dimitr Zograf ze samokovské školy, plejáda trjavenských mistrů jako Zacharij Caňuv, klasická díla Nikoly Odrinčana.

K nejzajímavějším ikonám na výstavě patří kopie athonských zázračných ikon jako Sv. Bohorodice Trojručica z Chilendarského kláštera, Sv. Bohorodice Portarica (Ochránkyně bran) z kláštera Iveron aj. Kopie originálů zázračných ikon vytvořili během 19. století nejlepší bulharští mistři církevního malířského umění.

Výstava je obohacena o předměty církevního náčiní, reprezentující bulharské zlatnické dílny od konce 18. století do konce 19. století, které jsou ze sbírek Okresního etnografického muzea v Plovdivu.

Výstavu spolupořádají Správa Pražského hradu, Městská galerie výtvarného umění v Plovdivu, Czech Architecture Week a koná se pod záštitou prezidenta České republiky, pana Václava Klause.

5. 10. 2011 – 31. 1. 2012
www.kulturanahrade.cz
Rožmberský palác, Pražský hrad

otevřeno: denně : 10:00 – 18:00

Výstava se koná u příležitosti 170. výročí narození slavného hudebního skladatele. Národní muzeum oslaví tohoto hudebního génia velkou reprezentativní výstavou v Českém muzeu hudby v unikátním prostoru bývalého chrámu sv. Maří Magdalény na Malé Straně.

Výstava Antonín Dvořák

Výstava odhaluje nové skutečnosti, moderní multimediální formou provede návštěvníky životem a dílem skladatele a představuje výjimečné osobní předměty, korespondenci s osobnostmi a především originální partitury nejslavnějších Dvořákových skladeb. Světovým unikátem je vystavení originálního rukopisu jeho slavné 9. symfonie Z Nového světa, která je nejhranější symfonií na světě. Připomenuta je také více než stoletá historie provádění Dvořákových skladeb. Součástí výstavy je přirozeně množství znějící Dvořákovy hudby v originále i v překvapivých úpravách.

Deset kapitol výstavy vypráví životní příběh velkého světového skladatele. Představí Dvořáka jako člověka, který byl skromný, silně věřící a milující otec. Zároveň byl však velmi výbušný, prchlivý a trpěl fobiemi. Ze vzpomínek, fotografií či anekdot se návštěvníci dozvědí, jaké měl Dvořák záliby, jak trávil nejraději volný čas a třeba také to, kde nejraději komponoval.

Fascinující vyprávění o cestě neznámého vesnického hudebníka Antonína Dvořáka k profesionální skladatelské dráze je doloženo na příkladu dvou oblíbených skladeb Slovanských tanců a Moravských dvojzpěvů, které učinily Dvořáka slavným a populárním mezi širokými vrstvami a přinesly mu přátelství a spolupráci s významnými osobnostmi jeho doby. Dalším zajímavým tématem je Dvořákova cesta do Ruska a přátelství s Čajkovským či Dvořákovo velké turné na rozloučenou před odjezdem do Ameriky. Téma cesty se odrazí také v malém prostoru imitace vlakového kupé s dokumenty, které návštěvníky dovedou k pochopení Dvořákovy vášně pro vlaky.

Dvořákova opera Rusalka ilustruje vztah autora k divadlu. Kromě toho jsou přiblíženy okolnosti vzniku Rusalky, včetně Dvořákovy lásky k přírodě.

Dvořákova silná víra se nádherně promítla do skupiny duchovních děl, která napsal pro uvedení v Anglii. Dvořákova popularita v Anglii vyústila v udělení doktorátu na univerzitě v Cambridge.

V další části výstavy je dokumentován neuvěřitelný příběh českého skladatele, který měl v Americe za úkol vytvořit „americkou národní hudbu“. Místo ní však stvořil nejhranější světovou symfonii „Z Nového světa“ a řadu dalších geniálních skladeb.

Závěrečné téma a prostor výstavy „Koncert“ se zabývá vnímáním Dvořákova díla po skladatelově smrti. Poprvé jsou vystaveny nově získané dokumenty o provozování Dvořákova díla na těch nejzvláštnějších místech (např. terezínské ghetto či sovětský gulag), jsou vysvětleny legendy o Dvořákově hudbě na měsíci či o tom, zda byla jeho 9. symfonie americkou hymnou.

8. 6. 2011–29. 2. 2012
antonin-dvorak.nm.cz
České muzeum hudby
Karmelitská 2, Praha – Malá Strana

Výstavu pod záštitou prezidenta republiky Václava Klause a arcibiskupa pražského Dominika Duky připravily Správa Pražského hradu a Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze.

Do bývalé dvorní kaple sv. Kříže se po 21 letech vrátila stálá expozice Svatovítského pokladu. Zahrnuje zhruba 140 děl nejvyšší umělecké kvality z rozsáhlé chrámové sbírky, vznikající při kostele, později katedrále sv. Víta, už od 11. století. Největšího rozkvětu se Svatovítský poklad dočkal v době Karla IV., který katedrále daroval rozsáhlou sbírku ostatků světců, pro něž přední zlatníci a stříbrníci vyráběli drahocenné schránky. Impozantním dílem mezi nimi je zlatý relikviářový kříž, nazývaný též korunovační, který se skutečně používal při korunovacích. Zaujme i o něco menší kříž s ostatkem Kristovy bederní roušky, zdobený rytinami zobrazujícími Karla IV. a jeho syna Václava IV. Při korunovačních obřadech se využívaly také relikviářové busty hlavních světců katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha, které koncem 15. století objednal král Vladislav Jagellonský.

K dalšímu obohacení chrámového pokladu došlo v baroku, kdy pro svatovítskou kapitulu pracovali přední pražští zlatníci Jan Jiří Lux a bratři Packenyové. Poklad se rozrůstal ještě v 19. a 20. století. Výstava vedle zlatnických prací představí gotické malby, které ve 14. století byly uctívány podobně jako relikvie, a dále ukázky textilií, které byly součástí pokladu od nejstarší doby. Expozice dokládá mimořádné bohatství chrámové sbírky, zachované i přes velké ztráty, k nimž došlo v dobách společenského neklidu.

16.12. 2011 – 16.12.2021
www.kulturanahrade.cz
Kaple Sv. Kříže na Pražském hradě II. nádvoří

otevřeno denně: 10:00 – 18:00
kapacita sálu je limitována počtem 40 osob

Jednou z nejvýznamnějších sbírek Národního zemědělského muzea je kolekce historické zemědělské techniky, jedna z typově nejucelenějších kolekcí svého druhu Evropě. Sbírka motorové techniky NZM je od r.2002 uložena v Čáslavi v Muzeu zemědělské techniky (mj. 150 traktorů).

Následně bylo rozhodnuto vytvořit i v Praze, v hlavní budově NZM expozici, která do muzea přivede nové návštěvníky zajímající se zejména o historickou motorovou zemědělskou techniku (žentoury, traktory, parní stroje, mlátičky aj.).

Expozice na ploše 520 m2 v novém sále suterénu hlavní budovy NZM v Praze představuje 20 nejdůležitějších předmětů (traktory, stabilní motory mlátičky, motorové mlátičky) ze sbírky zemědělské techniky NZM. Celá expozice je koncipována jako příběh, který provede návštěvníka historií mechanizace náročné práce zemědělců.

Stálá expozice má interaktivní charakter a její součástí jsou elektronické hry, herní konzole, vzdělávací a výukové programy pro školy, malý test k získání „řidičského průkazu“ pro děti a také „stáj traktorů“ (čtyři malé šlapací traktůrky – dar firmy N&N Košátky) k zapůjčení proti záloze 500,- Kč/hod. pro nejmenší návštěvníky. Jako „dráha“ jim poslouží chodníky v okolí Malé muzejní farmy na dvoře muzea. Jeden z vystavených exponátů, ZETOR 15, si mohou dospělí návštěvníci, ale i děti pod dohledem dospělých, vyzkoušet, „osahat“ a využít k fotografování.

Expozice Jede traktor – sbírka zemědělské techniky NZM je otevřena od 23. března 2006 a nachází se v novém sále v suterénu budovy.

Národní zemědělské muzeum
Kostelní 44, Praha 7 – Letná