kokoliův blok

Naším sousedem bývala babička Pólová, ale tento fakt nemá vliv na mé vývody. Také bych měl dodat, že s našimi sousedy vycházíme navzdory právě řečenému relativně dobře!

Představte si metriku takového světa, v němž se za každé přiblížení v tu ránu zaplatí odmrštěním na největší myslitelnou vzdálenost. Začne být vyhledáváno sousedství druhého, třetího a dalšího řádu, protože skokové rozepnutí od jednoho konce světa ke druhému, následující každé překročení kritické blízkosti, bude náročné orientačně i energeticky.

Relativně nejblíž, a ne až tak daleko od nás, si zůstanou věci jen velmi volně sousedící, jež si vzájemně prokážou dostatečnou míru nezájmu. Zlatá střední cesta vznikne skákáním po mrtvých bodech mezi gravitací vztahu a odstředivostí samoty. Odhaduju, že na tuto proporci jsou nastaveni lidi v západní demokracii.

Tím neříkám, že se máme vyhýbat blízkosti. Jen připomínám rizika. A že totéž opačně platí pro naše nepřátele z nejvzdálenějšího konce vesmíru: sousedí s námi bezprostředně.