kokoliův blok

Dva krát dva jsou čtyři. Chápete to? Činitel, činitel, součin. Nechápu. Ty dvě dvojky, ti dva prý zaměnitelní činitelé, nejsou stejní. Dvakrát – to je počítání, akce, vlastně sloveso. A teď krát co? Dva. To je přímo opak akce, vidíme dva kusy, dvě podstatná jména. Mícháme tady činnost s objekty, dva běhy s dvěma patníky. Míchání hrušek s jabkama nám vždycky výsměšně zakazovali.