kokoliův blok

A taky mi ty články tady nějak lajvstajlovatějí! Není divu, protože jsem se do žánru právě namočil, když jsem se s bývalým ministrem školství Ondřejem Liškou vyskytl v livestylových Krásných ztrátách Michaela Prokopa.

Zdál se mi sen, ve kterém jsem byl dementní – nebo aspoň myslím, že jsem v něm byl dementní – o své demenci jsem jakožto dementní neměl žádné zdání.

Při mentálním pohledu na Slovensko mi mezi kulturními stánky, galeriemi a muzei dominuje Šamorín. Netvrdím, že můj pohled je ten nejobjektivnější, ale pro mě je At Home Gallery v Šamoríně prostě klíčová slovenská galerie, a to i navzdory tomu, že existuje v malém, převážně maďarském městečku na Žitném ostrově hned pri vodném dielu Gabčíkovo, a že vznikla původně v čtyřpokojovém panelákovém bytě, když Czaba a Suzane Kissovi usoudili, že jim vlastně stačí jeden pokoj a v ostatních ubytovali výtvarné umění.

Koukám, že mi články v blogu nějak píárovatějí! Píšu pořád o sobě a více či méně nenápadně ukazuju, co se zase skvěle podařilo. Ale tady jsou dvě akce, které skutečně vyšly, takže strpte ještě jednu PR relaci. Vrátil jsem se právě ze Šamorína a nedá mi, abych o tom nedal vědět, a nezmínil se též o podobné cestě do Belgie v březnu.

Kája Chamonikola mi vyprávěla, jak je nutné uzavírat cykly. Včera jsme jeden otevřený cyklus uzavřeli a zbyla po něm zvláštní výstava v Alšově jihočeské galerii v Českých Budějovicích s názvem Mémy Grafiky 2. Jsme úplně zničení, ale šťastní, protože se to povedlo, přijelo množství studentů, i ty legendy od roku 1992, kdy ateliér Grafiky 2 na AVU vzniknul. Zvládli jsme dokonce udělat dvěstěstránkový katalog formátu A5 a tloušťky třináct milimetrů. Vystavujících je šedesát šest! Ateliérem za sedmnáct let ovšem prošlo asi dvojnásobek lidí, takže redukce stejně nastala – a v některých případech vinou nedorozumění, tiku, setrvačnosti, vyčerpání, freudizmu nebo prostě z nemožnosti sehnat jakýkoli kontakt jsme opomenuli i některé neopomenutelné – to je na tom jediný průšvih. Na vernisáži jsem měl řeč, kterou jsem si tentokrát dopředu – hodinu před začátkem – napsal a díky tomu ji můžu umístit sem: